Universum Homeopathicum - Dvouletá postgraduální homeopatická škola otvírá první ročník ve školním roce 2014/2015 v Praze. Iva Valentová a Václav Hrabák.

Homeopatie Václav Hrabák Iva Valentová Homeopatická škola, Homeopatická univerzita, homeopatická universita Universum Homeopathicum, studium homeopatie, konstituční homeopatie, celostní homeopatie, celostní léčba

Obrazy léků

Moderní homeopatie poslední desítky let směřuje k hledání hlubšího pochopení léků s tím, jak se posunuje chápání lidské psychologie.

Hlubší chápání léků je důležité hned z několika důvodů. Jedním z nejdůležitějších je civilizační posun a "schopnosti" lékařské vědy. Před sto lety byla nabídka alopatických léků omezená a fyzické symptomy byly mnohem jasnější (podobně je tomu také například v Indii, kdy lidé, kteří jsou skutečně nemocní zvolí homeopatii jako první volbu, aniž by se alopaticky vůbec léčili). V současné době je však většina různých symptomů potlačována již od útlého dětství a pacient podává velmi nezřetelné informace. Často také nemusí mít ani žádnou zjevnou patologii, ale celkově se cítí nesvůj, je unavený, není ve své kůži a pokud bychom hledali lék pouze na základě fyzických symptomů, neměli bychom žádný úspěch. Jsou však také případy, kdy pacient vyhledá homeopata právě kvůli duševním potížím bez výrazných fyzických symptomů a pouze s velmi obecnými generáliemi. Proto je velmi důležité porozumět duševnímu obsahu homeopatických léků.

Ze současného pohledu jsou popisy duševního stavu léků autorů žijících před sto lety zastaralé, ale přitom se v mnohých školách tyto stereotypní popisy léků stále vyučují. Jeden lék je stydlivý, druhý lék je povýšený, jiný lék je vzteklý atd. V praxi zjišťujeme, že takové stereotypní popisy často nesedí a u některých léků se v ordinaci setkáme s pravým opakem. Na to můžeme říct - ano to jsou polarity léku. Ale bez hlubšího pochopení to na nás může působit jen jako nepochopitelný paradox než to, co je pro daný lék logické a esenciální. Je to opět zjednodušený a nedostatečný popis léku.

Mnozí homeopaté popisují, že nalezli lék velmi jednoduše na základě pár skutečností, jenže to jsou lidé, kteří mají za sebou dlouholetou praxi a dokážou spoustu věcí vytušit aniž by si toho byli vědomi. Začínající homeopaté pak nechápou, proč homeopat vybral právě těch několik informací a nepřihlédnul k množství dalších a jsou z toho pak frustrováni. Pokud někdo stokrát úspěšně předepíše nějaký lék, tak potom, když příště uvidí 101. pacienta, který tento lék potřebuje, podvědomě velmi rychle dospěje ke správnému řešení. Problém však je, jak tuto znalost předat studentům. Přestože takovýto homeopat může velmi poutavě popsat mentálně - emocionální popis takového léku a sám si i může myslet, že takovým přístupem by skutečně tento lék nalezl, v praxi potom studenti zjišťují, že tomu tak není. Předat to, jak k danému léku přišel homeopat na podvědomé úrovni není snadné.

Mnoho moderních homeopatů se snažilo o prohloubení popisu mentálně - emocionálních stavů léků. Jedním z osobností, které přispěly k hlubšímu chápání léků je George Vithoulkas se svými esencemi léků. Avšak při hlubším pohledu zjistíme, že tento popis je také zjednodušený a tím pádem nedostačující. Tyto esence jsou v léku přítomné a v některých případech je možné je použít, ale často tento přístup selhává. V praxi zjišťujeme, že redukovat popis léku jen na esenci je velmi omezující.

Další z autorů, který posunul o další krok vnímání homeopatických léků a hodně zpopularizoval termín "ústředního bludu" je Rajan Sankaran. V hierarchii symptomů je jeden z nejdůležitějších symptomů právě ústřední blud. Ale v reálných případech zjišťujeme, že to je opět omezený popis. Reálný případ nelze popsat jen ústředním bludem. Opět je to pohled na lék pouze z jednoho úhlu.

Ukazuje se tak, že jednorozměrné popisy léků jsou nedostačující. Proto mnoho homeopatů v současnosti směřuje ke komplexnímu popisu psychologie léků. Jedním z průkopníků v tomto směru je Paul Herscu, který tento princip popsal ve své knize o léku Stramonium. Podobně popisuje obraz léku v knize ....... Luc de Shepper a řada dalších.

Jedním z nejdůležitějších momentů je vnitřní blud člověka. Je to něco co způsobuje, že člověk vnímá skutečnost jinak. Je to něco, co si člověk sám vůbec neuvědomuje, myslí si, že je to normální, běžné. Na určité skutečnosti bude tento člověk reagovat jiným způsobem než je obvyklé. Nebude se chovat v tomto směru svobodně. A aby člověk mohl normálně fungovat, naučí se postupně tento vnitřní blud kompenzovat. Tato kompenzace však neznamená, že je zdravá, naopak. Je to něco, co pomahá člověku zvládat životní situace, ale zároveň to vysiluje celkovou životní sílu a to dále vede k posílení vnitřního - centrálního bludu. U každého léku tedy nejen jiný tento centrální blud, ale je současně jiný i způsob kompenzace.

Centrální blud a kompenzační mechanismus může být názorně zobrazen do kruhu - cyklu, protože patologie člověka je vlastně takový uzavřený cyklus, což nám dává dohromady obraz léku. Pokud tento obraz pochopíme, nalezneme v něm jak obvyklý - stereotipní popis chování léku, například horkokrevný nepořádný Sulphur, ale pochopíme i proč může být Sulphur zimomřivý a puntičkářský a podle vnějšího chování si ho může někdo splést s lékem Arsenicum album.

Pokud porozumíme celkovému obrazu léku, budeme ho také schopni rozpoznat u dětských pacientů, kteří se obvykle chovají jinak než dospělý, obvykle mnohem méně kompenzovaně. Proto jsou dětské případy pro některé homeopaty těžce uchopitelné, protože obvykle nezapadají do běžných popisů léků.

Pokud je nějaký lék popisován jako vzteklý, není důležité jak hodně je vzteklý, a pokud je nějaký člověk vzteklý málo, tak jestli to ještě může být tento lék a nebo ne. Důležité je co tento vztek způsobuje. Důležité je proč tento člověk vtek pociťuje. Homeopat většinou nezjistí u pacienta přímo centrální blud. Ale pokud pochopí celkový obraz, celkový mechanismus patologie, potom může analogicky nalézt lék.

Pro studium homeopatie je tak velmi zajímavé a přínosné studovat literární a filmové postavy. Pokud je psychologie postavy skutečně dobře vykreslena, pak je často možné nalézt odpovídající lék a to nám může velmi dobře posloužit k pochopení léku. A pokud nějakou postavu opravdu do hloubky zanalyzujeme, je potom zajímavé zjistit, kolik homeopatických fám o různých filmových postavách a hercích koluje v homeopatickém světě jen na základě velmi povrchních vjemů. Analýza různých filmových postav bude také součástí obsahu naší školy.

Porozumění léku je důležité i při používání repertoria. Pokud budeme jen popisovat a repertorizovat jaký člověk je a jak se chová, nalezneme jen léky, které se mohou podobně projevovat, ale to neznamená, že nalezneme skutečné správný lék. Avšak pokud pacientově patologii skutečně porozumíme a nalezneme u něj několik různých stavů a příčin těchto stavů a při repertorizaci zohledníme všechny tyto stavy, pak můžeme nalézt skutečně vhodný lék, který bude obsahovat danou patologii.

Jedním z osobností, který tento koncept výrazně prohloubil je americký homeopat Will Taylor, další z homeopatů, kteří mají v mnohém velmi blízký pohled na popisy léků jsou například Luc de Sheperd, Misha Norland, Louis Klein, Kim Elia, ale i mnoho dalších.


Paul Herscu, Will Taylor, Luc de Sheperd, Misha Norland, Louis Klein, Kim Elia

Toto však není jediný způsob, který nás samotný vždy dovede bezpečně k nalezení léku. V homeopatii je velmi důležité mít otevřenou mysl a vnímání. Fyzické symptomy jsou rozhodně stejně důležité a musí být také součástí analýzy. Někdy nás k výsledku může zavést několik klíčových symptomů, někdy je důležité znát říše a rodiny léků, někdy nás k výsledku posune správné chápání miasmat, někdy znalost čtyř živlů nebo čaker. Je důležité se neuzavírat dalším možnostem vhledů. Naopak jakékoliv zjednodušování vede k velmi omezené a ve svém důsledku k nepoužitelné homeopatii.

Jak lze tedy nalézt správný lék? Je jednak velmi užitečné umět popsat homeopatické léky tímto komplexním způsobem a tento komplexní popis také umět nalézt u již existujících popisů léků. Potom je však také nutné z vyprávění pacienta nalézt celý jeho vnitřní příběh a to lze skutečným nasloucháním a vnímáním pacientova vyprávění. U každého případu se musíme zbavit předsudků. Když pacienta posloucháme, často můžeme být vedeni k nějakému léku a přestaneme vnímat všechno ostatní. Proto je důležité naslouchání. Více než často používané slovo "odebírání" je vhodnější název "vnímání". Homeopat by neměl předepsat lék na závěr úvodní konzultace. Samozřejmě často může být takové předepsání úspěšné. Ale člověk se tím zbaví nejen odstupu, ale i možnosti daný lék pochopit ve své celistvosti. Teprve pokud s nadhledem umí pacientovo vyprávění uchopit celkově, pak je teprve nejen nejlépe schopen najít odpovídající lék, ale současně se i dále učit a obohatit svoje vlastní chápání léků k prospěchu dalších pacientů.

Homeopatie je léčba celostní a jedině tehdy, pokud budeme homeopatické léky vnímat celostně v jejich maximální šíři, může být homeopatická léčba úspěšná a prospěšná.



Ukázky map léků:

Paul Herscu: Conium


Will Taylor: Paris quadrifolia


Will Taylor: Sepia


Misha Norland: Passer Domesticus

odkazy:
Paul Herscu - NESH
Will Taylor - Academy of Homeopathic Studies





Universum Homeopathicum
na Facebooku